Sny - náš vnitřní kompas

Autor Olga Plíčková

O autorovi

Už 20 let mě fascinují sny - díky svým zkušenostem pomáhám lidem porozumět svým snům a odhalit tak skryté souvislosti, vidět neviděné a přijmout odštěpené části jejich já a tím najít spolehlivé vnitřní vedení. Jsem autorkou učebnice snového jazyka Cestou domů - sny jako průvodce na cestě k sebepoznání a celistvosti a Cyklického zápisníku: Učebnici snového jazyka najdete zde >> Zápisník najdete zde >> Můj příběh si přečtěte zde >>

Zvíře v nás

Srdce mi divoce tluče, svaly se napínají v námaze, cítím příliv obrovské síly, soustředění a cílevědomosti. Moje svaly, srdce, plíce bezchybně spolupracují a moje oči vidí jediné: zajíce kličkujícího přede mnou. Jsem puma. Puma na lovu. Jediné, co mě zajímá je nyní moje kořist, která se mi snaží uniknout, ale já vítězoslavně cítím, že marně. Cítím omamnou vůni, už...

Zlo v nás

Když se Vám zdá o nějaké mocné negativně vnímané postavě, není to nikdy nic příjemného. Zkušenost nicméně říká, že jsou to právě tyto sny, které mohou velmi pomoci tím, že rozšíří naše vnímání sebe sama a poskytují příležitost integrovat odštěpené části. V mém podání práce se sny (inspirovaném Janou Heffernanovou) je každá postava či místo ve snu obrazem...

Tvořím, tedy jsem

Kreativita pro nekreativní Když mi bylo asi 25 účastnila jsem se jakéhosi workshopu, jehož součástí byl tematický blok týkající se kreativity. Na začátku jsme se měli zařadit do skupin podle toho, zda jsme se cítili patřit mezi tvořivé nebo nikoli. Bez zaváhání jsem přešla do skupiny „netvořivých“ – já totiž rozhodně tvůrčí nebyla, nejsem a nebudu. Měla jsem v tom...

Zraněný léčitel

Úvod do bolesti Leží v chladném prostoru, prostupuje jí hrůza a temný chřtán propasti ji hrozí pohltit, nemůže se hnout, není úniku, zaplavuje ji bezmoc, vztek, strach. Křičí o pomoc, ale nikdo nepřichází. Chlad až do morku kostí, nesnesitelná bolest. Nikdo nepřichází. Nikdo neslyší její volání. Je sama. Zemře sama. Bezmocná, vyděšená, plná děsivé hrůzy a bolesti. Co myslíte, že to...

Cena bytí

Myslím, že v době Adventu a Vánoc je to nejvíce do očí bijící: oficiálně svátky klidu a míru, v praxi pro mnohé největší stres v roce. V práci roční uzávěrky, doma úklid, pečení, zdobení, shánění dárků. Pokud vánoční shon milujete, naplňuje Vás, nečtěte dále a jděte péct jedenáctý druh 😉 Pro nás ostatní tu mám takové zamyšlení, proč tolik upřednostňujeme aktivitu před prostým...

Sny a trauma

Trauma jako zranění Slovo trauma pochází z řečtiny a znamená zranění. V oblasti duše bylo dlouho používáno pouze v souvislosti s opravdu závažným otřesem (například znásilnění, válečný konflikt…) spojeným s přímým ohrožením na životě. Dnes se čím dál více potkávám s rozšířeným použití tohoto slova na cokoli, co dotyčná osoba považuje za zraňující. Má to své výhody i nevýhody, já se zde chci zaměřit na výhody....

Nemorální sny

Mohou být sny nemorální? A pokud ano, může to být příležitost k rozvoji soucitu, pokory a laskavosti k sobě i druhým?

Pohled do tmy

Čemu věnuji pozornost, to roste a sílí? Po internetu a sociálních sítích koluje moudro, že „čemu věnuji pozornost, to sílí.“ Většinou se věta používá jako argument pro to, abychom odvrátili pozornosti od toho „negativního“ ve svém životě a soustředili se na to „pozitivní“. Na každém šprochu pravdy trochu, jak se také říká. Určitě je fajn NĚKDY přestat přemýšlet nad...

Pátý element

My jsme problém i jeho řešení. Ledové království 2 (Frozen 2) – animovaná pohádka, která plní kasy kin i obchodů prodávajících přidružené zboží. Elsa a Anna jsou všude, předškolní holčičky jsou v extázi a dospělí ohrnují nos. Tedy alespoň ti v mém okolí. Výjimky potvrzující pravidlo se na pohádku rády podívají prostě proto, že mají rády pohádky. Málokdo, ale opravdu málokdo...

Vše, co roste, umírá

Vše, co neroste, umírá Slova mají kouzelnou moc. Jsou jako zaklínadla a někdy jako kletby. No schválně: kdo z vás je přesvědčen, že neumí zpívat? Nebo malovat? Nebo tělocvik? Nebo matematiku? Nebo psát? A kdo z vás by – když by se nad tím zamyslel – někde v hloubi paměti vydoloval vzpomínku na „soužku učitelku“ (maminku/ dědu/ babičku…) a její/ jeho „Nekrákorejte...