Sny - náš vnitřní kompas
Olga Plíčková
Duše nemá rod (gender) Dělení vnitřního světa na části a postavy nám má pomoci se v sobě zorientovat, lépe se poznat a zvýšit tak svou šanci realizovat to, kým jsme, ve vnějším světě. Vnitřní postavy jako dítě, rodič, superego (cenzor, kritik) nebo stín nabývají různých vlastností podle toho, jací jsme a v jaké fázi života se nacházíme a/nebo co všechno...
„Tvoje touha je tvou modlitbou.“ Dr. Joseph Murphy Nejdřív jsem chtěla citát rozšířit – pozměnit – o „srdce“: Touha tvého srdce je tvou modlitbou. Přišlo mi, že jinak by se to dalo splést třeba s touhou někoho zabít nebo vlastnit nový mercedes – a takové touhy jsou přece jen ego a ego se přece nemodlí nebo ne? Pak jsem...
Začátky se často skrývají v temnotě Jaro začíná 21. prosince. Nový život je nejdřív jen tušením ve tmě – navenek ještě dlouho není nic vidět. Nádech začíná výdechem. Ráno by nemohlo nastat, kdyby předtím nebyla noc. Nemůže nastat cokoli nového, dokud to staré žije. Teorii znám. Již dlouho s láskou respektuji všechny cykly – den/noc, roční období,...
Pohádka jako kolektivní sen Pohádky mi začaly dávat smysl ve chvíli, kdy jsem přišla na to, že se jim dá rozumět stejně jako snům. Lze je totiž chápat jako jakýsi kolektivní sen – otisk aktuálního dění v kolektivním (ne)vědomí. Příběh, který pohádka vypráví, má tak význam pro všechny, které nějakým způsobem osloví. Abychom pohádce rozuměli, potřebujeme znát...
„Dokud nepřivedete nevědomé do vědomí, bude ovládat váš život a vy to budete nazývat osudem.“ C. G. Jung, Aion Symbolické jednání jako brána k celistvosti Nemůžeme být celiství, pokud si nejsme svých částí, které tuto celistvost tvoří, vědomi. Být si vědom znamená spolu-vytvářet příběh svého života. Pokud se ve vašem životě děje příliš mnoho věcí, kterým nerozumíte a které...
Světelná paní Práce se sny vás dříve nebo později dovede k Vašim stínům. Usilujete-li o celistvost, nelze se tomu vyhnout. Kde vzít zdroje pro tuto náročnou práci? Kde vzít sílu, aby člověk mohl projít údolím stínů a vyjít na druhé straně živ a zdráv? Sdílení jako odvěký zdroj inspirace V nejtemnějších chvílích jsem čerpala sílu z příběhů těch, kteří se do země...
Co s nimi? „Bojovat za mír je jako šuk.t za panenství“ 🙂 Už je to několik let, co tato hláška obletěla internet. Mě dodnes baví svou drzostí, košilatostí, roztomilou nejapností a hlavně – svou pravdivostí. 🙂 Minimálně v mém vnitřním světě se opakovaně ukazuje, že to, proti čemu bojuju, sílí. Co ale dělat s těmi svými částmi, které jsou z nějakého důvodu...
Ekologie duše aneb vnitřní divočina Věřím, že člověk je propojený se vším, co je. Krajina vnitřní zrcadlí krajinu vnější a naopak. I vnitřní krajina obsahuje kopce a údolí, pouště a hory, nížiny, nivy, prudké potoky a hluboká jezera, moře a oceány a jejich obyvatele z řad lidské i živočišné říše. Takový svět ve světě. Zdravá vnitřní krajina = celistvý člověk = zdravý svět...
Minule jsem si položila otázku, proč toužím po stále větším spojení se svou přirozenou/ přírodní/ divokou částí a zároveň se jí bojím a utíkám před ní. Mou touhou je stát se součástí toho divokého přirozeného světa mé duše, být spojena se svou životní silou, kterou ve snu reprezentoval tygr a džungle. Přesto, když tu možnost mám, prchnu. Proč to...
Minule jsem na houbách zjistila, že moje letošní alergie je důsledkem rozhodnutí „radši nic necítit“. Slíbila jsem si, že vypátrám, co tak hrozného se mi stalo, že to mé obranné mechanismy vyhodnotily jako nežádoucí a rovnou to zavřely kamsi do mého podvědomí. Jak ale cítit, co necítím? Jak vidět, co nevidím? První krok jsem popsala v minulém článku –...