Sny - náš vnitřní kompas

Olga Plíčková

Vaše touha je vaší modlitbou

„Tvoje touha je tvou modlitbou.“ Dr. Joseph Murphy

Nejdřív jsem chtěla citát rozšířit – pozměnit – o „srdce“: Touha tvého srdce je tvou modlitbou. Přišlo mi, že jinak by se to dalo splést třeba s touhou někoho zabít nebo vlastnit nový mercedes – a takové touhy jsou přece jen ego a ego se přece nemodlí nebo ne?

Pak jsem si ale vzpomněla, jak mi kdysi jeden moudrý terapeut řekl: „K bohu se modlíme obsahem svého srdce.“ Já na to tehdy reagovala: „Ale v mém srdci je jen zloba a vztek! I na boha!“ A terapeut odvětil: „Pak je tvou modlitbou vztek a zloba, cokoli jiného by bylo falešné.“

Pokud nemáme přístup ke svému srdci, modlíme se tím, k čemu přístup zrovna máme – třeba svým egem nebo svou temnou částí.

Jsme jací zrovna jsme a nemůžeme být v tu chvíli lepší – kdybychom mohli, byli bychom

I ego a vnitřní temnota má právo se modlit, jak zrovna nejlépe umí – třeba touhou po mercedesu nebo touhou někoho zabít. Jsem hluboce přesvědčená, že 99% tzv. „zla“ vzniká proto, že aktéři to lépe neumí. I Hitler byl přesvědčen, že činí dobro. Hájím ho snad? V žádném případě.

Jen chci říci, že ani my sami často nevíme, co je „dobré“ a co „špatné“ – nebo snad nehodnotíte dnes s odstupem nejhorší chvíle svého života jako nejvíc přínosné? Nestalo se vám snad, že to, o čem jste byli hluboce přesvědčeni, že je pro vás (nebo pro vaše blízké) dobré, se ukázalo jako omyl?

Touha je naše vodítko

Byla jsem vychována v opačném přesvědčení: touha je zlá, rozum je dobrý. Mám roky praxe v umrtvování svých tužeb – ať už pocházely z ega, srdce nebo odjinud. A řeknu vám jedno – rozum je zcela neschopný určit cíl a smysl mého života. Rozum je totiž dobrý sluha, ale neschopný pán.

Touha je riskantní, protože když ji následujeme, můžeme porušovat pravidla, můžeme ubližovat sobě i druhým, můžeme škodit. Ale bez ní nikdy nezjistíme, kdo jsme. Bez touhy neobjevíme své talenty a dary a nebudeme takovým přínosem světu, jakým bychom mohli být.

Modleme se

Tužme a riskujme. Na základě svých zkušeností (svých i svých klientů) tvrdím: je lepší následovat svou touhu a dělat chyby a bořit a kazit – a také obdarovávat a pomáhat a přinášet radost, než být rozumný a bezpečný a hlavně se nikoho nedotknout a promarnit svůj život v průměrnosti.

Budete-li následovat svou touhu, nestane se z vás Hitler 🙂

Je dost pravděpodobné, že kdyby Hitler následoval svou touhu, byl by malířem. Je dost pravděpodobné, že nenávist, kterou kolem sebe šířil, byla „pouze“ produktem jeho zraněné sebe-hodnoty a touhy tvořit. (Hitler chtěl v mládí studovat malbu, pro (údajný?) nedostatek talentu nebyl přijat na uměleckou školu.) Jeho touhu vytvořit mocnou říši můžeme tedy chápat jako mimo jiné nepochopenou touhu po sebe-realizaci. (Tento článek není rozborem komplexního tématu jakým Hitler je, berte to jako extrémní příklad toho, co se snažím říci, prosím. 🙂

Máme-li pocit, že toužíme po novém mercedesu nebo máme chuť někoho zabít, hledejme v sobě dále, zkoumejme tyto tužby, pravděpodobně je pod nimi skrytá ta „opravdová“. Je na nás, abychom v sobě uměli kultivovat své srdce, které už bude vědět, jak tyto modlitby transformovat tak, aby výsledkem bylo tvořivé vyjádření naší nejhlubší podstaty. Protože všechny touhy byly kdysi v našem srdci, to jen nedostatek spojení s ním je zkreslil. 

Jste-li spojeni se svým srdcem, umíte rozpoznat světlo za tmou – že za touhou po mercedesu je třeba touha po uznání a ocenění a prožitku vnitřní hodnoty, a že touha někoho zabít může být snahou ochránit se před poznáním, že vy i vaše oběť jste si až příliš podobní… Jste-li spojeni se svým srdcem, najdete způsob, jak tyto skutečné touhy (po uznání, po skutečné celistvosti) naplnit tak, aby to bylo darem pro vás i vaše okolí.

„Zlo“ je jen zmučené dobro

Práce se sny mě naučila, že veškerá bolest, utrpení a zlo, stín a temnota je jen vyhladovělé, zkreslené, vyhnané, nepochopené a umučené dobro/ světlo. (A ano, je to idealistické, no a? 🙂

Nejen práce se sny mě také naučila, že srdce všech lidí touží především po lásce, spojení, smyslu a tvořivém vyjádření nejhlubší individuální podstaty. 

Proto bez obav následujte své touhy – jsou vaší modlitbou. Modlitbou jako spojením – komunikací s tím, co nás přesahuje. Jdete-li za hlasem srdce, nemůžete se mýlit. Spojte se se svým srdcem – třeba prostřednictvím snů. (Pokud ho ještě nemáte, stáhněte si e-book Sny – náš vnitřní kompas a ponořte se do hlubin svého srdce, své duše. Stáhnout ho můžete zde.)

(A pokud už e-book máte a chcete se opravdu naučit, jak sny vykládat, zde je učebnice snového jazyka, která Vás to naučí: Cestou domů – sny jako průvodce na cestě k sebepoznání a celistvosti – ZDE.)

P.S. Mercedes a zabití – trochu divné příklady, že? Inu, jiné mě zrovna nenapadly, berte je s nadsázkou 😉

Olga Plíčková
Už 20 let mě fascinují sny - díky svým zkušenostem pomáhám lidem porozumět svým snům a odhalit tak skryté souvislosti, vidět neviděné a přijmout odštěpené části jejich já a tím najít spolehlivé vnitřní vedení. Jsem autorkou učebnice snového jazyka Cestou domů - sny jako průvodce na cestě k sebepoznání a celistvosti a Cyklického zápisníku: Učebnici snového jazyka najdete zde >> Zápisník najdete zde >> Můj příběh si přečtěte zde >>