V rytmu srdce

Přímka nebo kruh?

Výbuchy hněvu, podrážděnost, naštvanost na celý svět, sžíravá kritičnost, kterou odnese, kdo se v nesprávný moment ocitne v mé blízkosti. Odpor k dělání čehokoli. Rozkolísaná hladina energie, sklon k pláči. Prý se to jmenuje premenstruační syndrom. Co když je to ale moudrá reakce na šílený svět? Žárovce je jedno, že v přírodě je už dávno tma, klimatizaci nezajímá venkovní teplota, práce v kanceláři se neřídí ročními obdobími a celá naše společnost je posedlá „udržitelným růstem“. Přímky, rovné linie a pravé úhly zvítězily nad křivkami a cykly – nebo ne?

Jemný tah dolů, dovnitř, jakoby omámené klesnutí k sobě…až na dno…přebírání hrachu, oddělování zrna od plev: toto zůstává a toto pouštím…staré umírá a uvolňuje místo novému…a pak infuze nové energie, život se o překot hrne do prázdných míst…plnost až po okraj i víc…rozpuk, rozkvět, akce a čin…nic není nemožné a co chci, toho dosáhnu…dokud mě to jemné volání zase nestáhne dolů k sobě a neposadí před ošatku hrachu. Tak nějak lze prožívat onen syndrom, když přestane být syndromem – jako výzvu k revizi a uvolnění místa pro to nové, co má skrze nás přijít.

Houpačka nahoru a dolů, která nás spojuje se všemi rytmy světa a života – nádech a výdech, noc a den, příliv a odliv, světlo a tma a hlavně jaro, léto, podzim, zima: dorůstající měsíc, úplněk, ubývající měsíc, nov: menstruační cyklus. Když se napojíme na střídání ročních dob, napojíme se na sebe; když se propojíme se sebou, propojíme se se střídáním ročních dob. Každé období bude náhle krásné, žádné nebude „navíc“ – ani podzim, ani zima. Když přestaneme narovnávat vlny svého cyklu do úhledné přímky, zjistíme, že je možné se na nich houpat.

Na podzim nekvetu!

S radostí uvítáme příval jarní energie po skončení menstruace a budeme zářit letní plností v době ovulace, s pokorou přijmeme opětovný tah k usebrání předmenstruační fáze, sladkou ospalost jejího podzimu a s vděčností se ponoříme do klidných hlubin menstruace-zimy, abychom mohly znovu v plné síle a transformované přivítat jaro. Je snazší nechat se řekou nést, než na ni tlačit:

A tak stejně jako nemá smysl chtít po třešni, aby kvetla v listopadu, nemá smysl chtít po sobě, abychom sršely energií v předmenstruační části cyklu. Stejně jako je hloupé, snažit se domluvit jarnímu tání, aby tak nehlučelo, je hloupé chtít po sobě důstojný klid v tzv. dynamické části cyklu (těsně po skončení menstruace). Tváříme se, že to víme, a přesto pečeme 12 druhů cukroví, uklízíme celý byt, pořádáme firemní večírky a tak dále, a tak podobně, v době, kdy by bylo daleko rozumnější v souladu s přírodou ubírat na tempu, obracet pozornost dovnitř, rekapitulovat uplynulý rok, děkovat za vše dobré, propouštět to, co už dosloužilo a připravovat tak místo pro semínko toho nového, jehož světlo se zažehne v nejhlubší propasti noci – o zimním slunovratu.

Složité řešení jednoduchého problému

Jak respektovat cykly ve světě, který je zamilovaný do přímek? Problém cyklů je, že jsou …inu, nelineární a pokaždé trochu jiné, různě se prolínají, a ne vždy se dají předvídat. Každý to má navíc trochu jinak a potřebuje si najít svou individuální odpověď na tuto otázku. Čeho jsem si však všimla a co bych chtěla doporučit, je, že se určitě vyplatí pozorovat svůj cyklus, všímat si svých proměn vázaných na jeho jednotlivé fáze a zároveň si všímat toho, jak vnímáme střídání ročních dob, jaký na nás mají vliv – jak se cítíme na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Pokoušet se, co nejvíce to jde, respektovat různé energie ročních dob a fází a objevit svůj jedinečný rytmus. Rytmus srdce, své duše, podstaty. Výsledkem bude daleko větší „flow“ – plynutí s životem, v souladu s ním i se sebou; spokojenost, vnitřní klid, pocit dostatku a napojení na to, co nás přesahuje.

Jednou z možností je vést si cyklický deník. Do něj si lze zapisovat, cokoli člověku přijde důležité a zároveň, v jaké fázi cyklu je, zda je nov nebo úplněk, jaro, léto nebo podzim a zima. Já to tak dělám již léta: zapisuji si také sny a jejich interpretace, a proto vím, že to funguje. Myslitel Rudolf Steiner podobný princip (života v souladu s přírodními cykly) dotáhl ve své antroposofii do nejmenších detailů, jeho metody se používají v biodynamickém zemědělství dodnes. Lunární kalendáře, principy permakulturního hospodaření, projekt Cyklická žena a další – všichni tito lidé (muži i ženy) se snaží žít v souladu s tepem vesmíru, žít v souladu s přírodou, nikoliv jít proti ní.

I muži mají své dny

Moudří mužové sice nemenstruují, ale vědí, že jinak se jich týká každé slovo. Cykličnost není výsada žen, ačkoliv k ní mají (možná?) díky svému cyklu blíže. Je to podstata všeho živého, všechno podléhá koloběhu život-smrt-život. Kdo žije v souladu se svou duší, nemůže být v nesouladu s tímto koloběhem. Nádech, výdech; systola, diastola; mládí, stáří; příliv, odliv; setí, sklizeň; světlo, tma. Jedno bez druhého nemůže existovat. A na pohlaví vůbec nezáleží.

Skvrny hlubokého klidu se již rozlévají po hladině stále ještě čilé podzimní aktivity, brána podzimní rovnodennosti už je pootevřená: Můžeme zahlédnout stezku vedoucí do tmy zimy, kdy bude všechno spát, ponořeno do sebe, míza života stažená ke kořenům – meditace a ztišení, třídění: co přežije a co ne, co zemře a co bude žít. Prolétli jsme se na křídlech léta (podobnost slov léto a létat jistě není náhodná, přestože etymologický slovník žádnou souvislost nenachází), je čas poslechnout to dávné volání: Pojď do tmy, sestup do hlubin země, ošatka plná hrachových kuliček tvých vzpomínek, pocitů, emocí, dojmů a představ čeká!

Pokud jste si vždycky chtěli psát deník a nyní jste získali motivaci nebo jste zrovna popsali jeden sešit a potřebujete další, nabízím Vám jedinečný Cyklický (snový)zápisník: ilustrovaný elegantní deník, velikosti A5, s jemňounce čtverečkovaným papírem, v knižní vazbě a s osmi originálními ilustracemi Evy Ovy, kde každá z nich doprovází osm zastavení kola roku – jarní a podzimní rovnodennost, letní a zimní slunovrat, Imbolc, Beltine, Lammas a Samhain. Budete-li si do něj zapisovat, nejen, že si utřídíte myšlenky, lépe poznáte sami sebe, ale nenásilně se propojíte s cyklem ročních období.

P.S.: Aby nedošlo k nedorozumění – netvrdím, že bychom neměli na podzim pracovat (jak to vtipně komentovala jedna čtenářka –  na jaře jarní únava, v létě dovolená, na podzim tlení, v zimě meditace = nepracuju 😀 ), jde o to JAK k té práci přistupuji a zda využívám každou možnost, která se mi nabízí k tomu, abych typ a množství práce sladila s daným obdobím, fází a cyklem jako takovým.