Sny - náš vnitřní kompas
Olga Plíčková
Okamžik, který může obrátit život vzhůru nohama. Zpráva o přijetí na vysokou školu. Výsledky histologie. Výhra v loterii. Náhlá smrt blízkého člověka. Cesta na druhý konec světa. Vítězství nebo prohra, naděje či beznaděj, ztráta, radost, bolest. Chvíle, kdy na vlastní kůži pocítíme křehkost života a svou bezmoc vůči jeho osudovým zvratům, které mnohdy nemůžeme nijak ovlivnit. To je moment na hraně mezi známým a neznámým, před a po, řádem a chaosem.
Konec prozkoumaného území, dál jsou lvi. Hic sunt leones. Zde můžeme prožívat nadšení a touhu po dobrodružství a/nebo si bolestně uvědomovat svou malost tváří v tvář velkoleposti života. Můžeme se bát. A ze strachu se chopit meče a s křikem běžet proti neznámému a sekat po všem, co se hne.
Ocitáme se na hranici mezi řádem a chaosem, kterou Jordan B. Peterson nazývá místem, kde „se odehrává život“. Protože život, to je růst a vývoj, neustálá změna a proměna. Stagnace znamená smrt, úpadek, dezintegraci; život znamená pohyb – nahoru, dolů, vpřed i vzad, propady i vzlety, dokola i rovně.
Na hraně mezi známým a neznámým, životem a smrtí, řádem a potenciálem/chaosem je také třeba udržovat rovnováhu – příliš mnoho nového je stejně nebezpečné jako příliš málo. Kdo přepálí začátek, nedoběhne do cíle. Stejně skončí ten, kdo nevykročí nebo se zastaví v půlce.
Kdo má odvahu čelit neznámému? Znovu a znovu se vydávat na cestu, jejíž výsledek je nejistý? Kdo řekne společně s trpaslíkem Gimlim z Pána prstenů: „Nulová šance na úspěch. Jistota smrti. Tak na co čekáme?!“ 😊
Hrdina!
Archetyp hrdiny představuje tu naši část, jež čelí životním výzvám a nachází cestu tam, kam naše (duševní) noha ještě nevkročila. Je to energie, která slyší volání dálek (našeho potenciálu), vydává se na dobrodružnou výpravu a vrací se zpět s novým poznáním, dovednostmi, vhledem, zkušenostmi. Tento archetyp je aktivní pokaždé , když procházíme transformací, staré se v našem životě rozpadá, a nové je (zatím) v nedohlednu.
Hrdinské příběhy všech kultur tento příběh o odchodu, iniciaci a návratu oděly do tisíce hávů (jak o tom píše například J. Campbell ve své knize Tisíc tváří hrdiny) a o jeho trvající oblibě svědčí i moderní ságy jako jsou Hvězdné války, Pán prstenů, Indiana Jones, ale i neakční filmy typu Pod toskánským sluncem, Jíst, meditovat, milovat, romantická komedie Italské námluvy, animovaná pohádka Odvážná Vaiana nebo ruská pohádka Dračí nevěsta (Legenda o drakovi).
Tyto příběhy jsou návodem, jak projít transformační krizí: Když se dostaneme na hranu životní fáze, potřebujeme odejít do neznáma – (zažít iniciaci) a vrátit se zpět. Potřebujeme rozšířit hranice svého stávajícího života o nový prostor. Proto nás tyto příběhy tolik fascinují – zobrazuji totiž něco, co se týká nás všech. Bohužel si toho většinou nejsme vědomi. Klíč k jejich pochopení je totiž pro většinu z nás ztracen. Tak se díváme na film a vidíme pouze akční scény nebo romantiku, chroupáme popcorn a netušíme , že nám unikají cenné a generacemi prověřené rady, kudy vede cesta k plnějšímu životu a na co si na ní dát pozor.
Jedním ze symbolů pro toto mocné a z pohledu člověka nebezpečné neznámo byl a je drak. Drak jako nerozlišený potenciál (létá, plave, chrlí oheň, bydlí ve skalách – je tedy bytostně spojen se všemi živly), drak jako syrová nezkrocená životní energie, drak jako nevědomí, jako opak vědomé struktury já, jako opak všeho známého, jako cosi přesahující hranice našeho poznání a schopnosti vnímat.
Úkolem hrdiny bylo jít a draka zabít. Protože drak se živil princeznami, pálil domy, ničil úrodu. Skvělejší popis bojácného vědomí, které se tváří v tvář živlům, vesmíru a všemu neznámému, co ho obklopuje, chápe meče a jde tento chaos zabít, aby mu zabránil v zničení statusu quo, bychom hledali jen těžko. Chaos byl (a je) vědomím vnímán jako něco, co bytostně ohrožuje a musí být proto zničeno.
V dávných příbězích o stvoření světa, je tento vybudován z těla zabité příšery. Příkladem může být summersko – babylonsko – akkadský mýtus o stvoření světa a hrdinském činu boha Marduka, který zabil Tiamat (prapůvodní oceán/ drak/ chaos) a za odměnu se stal nejvyšším bohem a z těla Tiamat stvořil svět (řád, strukturu). Zabití draka lze tedy symbolicky vnímat právě jako tento akt stvoření struktury, která chaos vylučuje – chaos musí zemřít, aby struktura mohla žít.
Co kdyby ale struktura byla natolik pružná, že by chaos uměla (minimálně z velké části) pojmout? Možná jste ve svém životě zažili chvíle, kdy jste museli bojovat o něco, co vám bylo drahé. A možná jste také zažili chvíle, kdy jste se mohli boje vzdát, přijmout, že některé věci nelze ovlivnit, smířit se s tím, plynout s proudem života s důvěrou, že mě nese právě tam, kam potřebuji nést. Možná jste bojovali se svým strachem a zvítězili jste a možná jste svůj strach přijali a on se stal vaším dobrým přítelem.
Možná není nutné draky zabíjet. Možná na nich můžeme létat.
Létat na drakovi znamená nikdy se zcela neuzavřít do jakékoli struktury, znamená to stát se polopropustnou membránou, opustit/vymanit se z cyklu „struktura – boj s drakem – rozšíření struktury – boj s drakem“ a nahradit ho životem na hraně mezi řádem a chaosem. Stát se hrdinou par excellence. Létat na drakovi znamená přijmout, že jsme mocní i bezmocní, malí i velcí, dobří i zlí, křehcí i silní, vítězové i poražení, všechno i nic. Létat na drakovi znamená žít každý den s vědomím, že každá sekunda může být poslední a za každou zatáčkou může čekat něco, na co nejsme připraveni – a nemít z toho strach (a nebo mít, ale žít naplno strachu navzdory).
Vaiana z filmu Odvážná Viana nezachrání svůj lid před hladem díky boji, ale díky pochopení (že démon se stal démonem, protože mu bylo ukradeno srdce, jeho tvořivá síla). Mira z pohádky Dračí nevěsta ochrání své knížectví před ničivou silou draka díky tomu, že se ho naučí milovat (draka, ne knížectví). Luke Skywalker, Frodo, Indiana Jones i Harry Potter musí na svých výpravách nahlédnout, že zlo není tam venku, ale že „dělící čára, která odděluje dobro od zla, protíná srdce každého člověka“, jak moudře poznamenal Alexandr Solženicyn, autor Souostroví Gulag. Musí ve svém životě udělat místo pro chaos nejednoznačnosti, smířit se s tím, že stvoření má do ideálu daleko a být skutečným hrdinou znamená přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí a činy – teprve pak je jim dovoleno zvítězit v boji se zlem.
„Život se odehrává na hraně mezi řádem a chaosem.“ J. B. Peterson
Kdykoli se budete dívat na nějaký dobrodružný film, zbystřete. Není to jen zábavná podívaná, je to návod na život – na váš život. Všude tam, kde staré dosloužilo a je potřeba proměnit sebe a své vnímání světa a způsob svého žití, půjdete stejnou cestou jako Harry Potter, Frodo Pytlík, Luke Skywalker, Vaiana, Mira nebo Faith (hrdinka filmu Italské námluvy):
Status quo.
Status quo – nové přestává být nové, stalo se nedílnou součástí našeho života a vy jste připraveni na další hrdinskou výpravu.
Výše uvedené body jsou krásně zpracovány ve videu, které si můžete spustit kliknutím na tento link (pouze v Aj, bez českých titulků): VIDEO ZDE.
Kdo sledujete své sny a umíte si je vykládat, víte, že sny jsou utkány ze stejného materiálu jako výše uvedené příběhy. Ve svých snech jsme naprosto jednoznačně hrdiny na dobrodružné cestě za naplněním svého potenciálu – díky snům se uvědomění, které přinášejí, se stáváme celistvějšími a více sami sebou. Abyste byli skutečně motivováni si své sny zapisovat, připravuji pro vás tuto novinku: podívat se na novinku ZDE.
A pro Vás, kteří svým snům nerozumíte, mám přehledný a stručný úvod do problematiky porozumění snům v e-booku zdarma ZDE.